Po přečtení tohoto článku, budete bohatší o vědomí toho, kterým ženám jsou většinou muži nevěrní. Sama jsem si tím prošla na vlastní kůži, tak vím, o čem mluvím.
Poučení: nevěrný partner je nepříjemná, dost bolestivá ale velice poučná záležitost, kterou stačí zažít jen jednou.
V rámci touhy po vlastním poučení se, jsem si často kladla onu otázku – Proč?
Proč se mi tohle muselo stát? Proč zrovna teď? Co jsem udělala špatně?
Nejčastější však byla ona otázka: „Proč zrovna já?“
Vždyť jsem byla vzorná hospodyně, která se starala o to, aby bylo vypráno, vyžehleno, uklizeno, uvařeno, napečeno.
Byla jsem také vzorná matka, která se starala o to, aby se dítě po všech stránkách zdravě rozvíjelo, dostávalo vhodné podněty, bylo spokojené, čisté, neplačící.
Byla jsem i vzorná milenka snažící se uspokojit potřeby svého muže i když se mi ne vždy chtělo.
Snažila jsem se pokud možno všechny věci vyřešit a nikoho, ničím moc neotravovat. A kupodivu se mi to vše i dařilo.
Tak kde se stala chyba? Proč právě můj muž dal přednost jiné ženě a uštědřil mi ono poznání nevěry?
Odpovědí je hned několik. Já ale předkládám k zamyšlení tu možnost, že to bylo právě proto, že jsem byla přesně taková žena, jakou jsem popsala.
Mix ženy, která by se pro rodinu rozdala a udělala pro ni téměř cokoli. A ženy super výkonné, umějící se postarat kdykoliv o cokoli. Ženy umějící se postavit k čemukoli a s ničím nemít problém.
A i přes to, nebo možná právě pro to, se chybička vloudila.
To je ale blbost, říkáte si. Bohužel to má svou logiku.
Existuje zhruba 5 typů žen(1), kterým jsou muži nevěrní.
Dám-li stranou ženy, kterým sex vůbec nic neříká, k životu ho nepotřebují a spíš je jim na obtíž.
Pak ženy, které se sexem obchodují ve smyslu, sex si musíš zasloužit a dostaneš jej za odměnu, až uděláš to či ono.
A konečně ženy, které mají muže jen jako nástroj k biologickému oplodnění, který si časem někdy ponechají a někdy ani to ne.
Tak pak mi zůstanou „super ženy – Superwomanky“.
Taková žena je výkonná a umí skoro všechno. Všechno zvládne zařídit, nic pro ni není problém (a pokud je, tak to stejně nedá na jevo a zvládne to po svém), umí si poradit se vším.
Muže skoro vlastně k ničemu nepotřebuje a ještě se o něj umí po všech stránkách bravurně postarat (včetně toho, že mu poradí, sdílí s ním jeho zájmy a je k ruce).
Hravě se pak stává, že taková žena chrání svého muže před starostmi, povinnostmi a zátěžemi.
V mnohém jsem byla přesně taková. Přišlo mi to správné. Mé chování bylo automatické a přirozené. S láskou jsem v duchu výše uvedeného o svého muže pečovala.
Vůbec mne nenapadlo, že mé láskyplné chování vzbudilo v mém protějšku pocit, že ho vlastně nepotřebuji. Pocit, že vše zvládám bez něj.
Pak už stačila jen kapka obdivu a uznání. Možná také trochu i hrané bezradnosti a slabosti v provedení třeba ne příliš krásné kolegyně v práci a muž měl pocit, že je tady někdo kdo ho opravdu, ale opravdu potřebuje.
A to je sakra příjemný a silný pocit.
Mnohem později mi jiný muž řekl, že přílišná ženská péče a starost je znesvobodňující.
„Svou péčí bereme mužům jejich svobodu.“
V seznamu žen, kterým jsou muži nevěrní, je ještě jeden typ. Tím typem je žena „vzorná matka“.
Správná matka je připravená obětovat vše pro rodinu a myslí si, že se to od ní i očekává. Je spolehlivá, vždy k dispozici. Vlastní touhy či potřeby dává stranou, rodina a muž jsou vždy na prvním místě. Většinou nic neiniciuje ani neodmítá (např. sex).
Protože dělá vše pro rodinu, tak místo kde ji muž zpravidla najde je domov. Najde ji přesně tam, kde ji ráno opustil. Taková žena časem splývá se zařízením domova.
„Stala jsem se součástí bytu a co hůř obvyklou součástí mužova života.“
I já byla částečně onou vzornou matkou. Muž mne zpravidla našel tam, kde mne ráno opustil.
Najednou byla má osoba součástí bytu a co hůř i obvyklou součástí mužova života. Byla jsem vždy dosažitelná a můj muž neměl žádnou možnost k tomu, aby mne mohl postrádat.
Kořist byla ulovena a visí doma na háku, hra končí. To už je pak jen malý krůček k tomu, podívat se do jiných lovišť a chtít znovu zažít ten vzrušující pocit z lovu.
Po této zkušenosti, vím jednu věc.
Že se mi v budoucnu má okamžitě sepnout červená kontrolka, až se začnu chovat a jednat jako Vzorná matka nebo Superwomanka.
Červená kontrolka mi bude připomínat, že:
Na prvním místě jsem já.
Jsem žena, která dopřává muži pocit toho, že ho potřebuje.
Jsem pro muže výzvou, pokud on ví, že mu nejsem vždy a všude k dispozici.
Budu-li muže dusit (např. přílišnou láskou, péčí…), přepne na obranný režim a v zájmu zachování svobody zamíří rovnou k únikovému východu.
Takže se budu mít víc na pozoru.
Neprohloupíte, když uděláte to samé.
Použitá literatura:
(1) Šmolka, P. (2010). Nevěra pro podváděné a podvádějící. Praha: Grada Publishing, a.s.
Komentáře