Přijímáte své tělo takové jaké je? Napadlo vás nechat se někdy vyfotit nahá nebo si nahá stoupnout před zrcadlo a pozorovat krásu svého těla? Dopřát si pohled na své tělo takové jaké je?
Podívat se na své tělo a říct si: „Mé tělo je krásné a mám jej ráda.“
Tahle věta nebo jen představa o téhle větě je pro mnohé ženy ale i muže naprosto nereálnou záležitostí.
Sami sebe většinou nemáme nijak zvlášť rádi: Nemáme rádi, jak se projevujeme, jak myslíme a jak působíme na druhé.
Především ale nemáme rádi svůj vzhled. Připadáme si tlustí, hloupí, malí, velcí… Našemu obličeji chybí půvab, připadá nám křivý, moc kulatý, dlouhý nebo široký. Vnímáme naše tělo jako sbírku nekonečných vad.
Tuto neomylnou pravdu si každý den ověřujeme v zrcadle. Pokoušíme se co nejvíce vylepšit, něco skrýt, nalíčit se nebo šikovně zvoleným oblečením odvést pozornost od svých nedostatků. Nakonec si ale stejně řekneme, že nejsme jako ti druzí. Nejsme tak hezcí, tak půvabní, tak odvážní.
Protože se na sebe díváme negativním pohledem, tak si s sebou neseme i takový odkaz. Myslíme si, že na nás všichni ostatní nahlížejí stejným způsobem.
Přesvědčujeme sebe a přesvědčujeme i své okolí. Co víc, čím častěji se zabýváme negativním pohledem, tím více na sobě objevujeme další věci, které se nám nelíbí.
„Děláme tak pravidelný mentální trénink k stále hlubší sebekritice.“
Soustředíme se většinou jen na to, co se nám nelíbí. Když se na sebe díváme do zrcadla, tak se vidíme takoví, jací si myslíme, že jsme. Náš zrcadlový odraz odpovídá našemu vnitřnímu sebeobrazu.
„Roztočte smyčku, která vás povede opačným směrem – směrem ke spokojenosti s tím jací jste.“
Nabízím vám jedno malé cvičení, které mi osobně moc dobře funguje.
Já toto cvičení provádím ve zkrácené podobě každé ráno před zrcadlem. Stojím před zrcadlem a klidně sama sebe pozoruji. Dívám se na sebe laskavým pohledem a zaměřuju svou pozornost na věci, které se mi na sobě líbí.
Dívám se a popisuji to, co vidím. Jsem pozorovatel. Pozoruji se zvenčí: „Vidím velké, jiskřící, modré oči.“ „Vidím světlé, hladké vlasy.“ „Vidím vrásky kolem očí.“ „Vidím dlouhou šíji.“
Popisuji a říkám si pro sebe to, co se mi líbí: „Líbí se mi mé modré oči.“ „Líbí se mi mé šedivějící vlasy.“ „Líbí se mi můj úsměv a vrásky, které se při něm ukazují.“
„Zaměřuji se na to, co se mi líbí, tomu dávám energii a posiluji to.“
Sedni si před zrcadlo a klidně pozoruj sám sebe. Dívej se na sebe laskavě. Zaměř svou pozornost na věci, které se ti na sobě líbí.
Pokud ti nevyhovuje varianta se zrcadlem tak použij fotoaparát a pozoruj svou fotku.
Co máš na sobě rád?
Co se ti zdá v pořádku?
Co se ti dokonce líbí?
Tvé oči? Vlasy? Ramena?
Řekni sám sobě: „Líbí se mi mé oči.“ „Líbí se mi mé ruce.“ „Líbí se mi můj krk.“ Věnuj toto potvrzení sobě samému.
Poznamenej si, čeho sis na sobě všiml. Jedna, dvě poznámky úplně stačí.
Při dalším opakování si zapiš svoje nové zkušenosti. Tímto způsobem dobře zjistíš, jak rychle se věci mění.
Tohle cvičení má obrovský efekt, když je provádíme nazí. Právě proto, že se se svým tělem nesmiřujeme nijak snadno.
Svlékni se a pozoruj sám sebe láskyplným pohledem. Pozoruj se tak, jak by sis přál/a, aby tě pozoroval/a milenec, a řekni sám sobě: „Jsem sexy.“ Nebo: „Jsem žádoucí.“ Nebo:“ Mé nahé tělo je nádherné.“
Pokud budeš toto cvičení opakovat, tak na sobě začneš brzy pozorovat a odhalovat stále více věcí, které se ti líbí. Už zakrátko začneš svému zrcadlovému obrazu stále více věřit. Tvůj sebeobraz se začne měnit. Je to jen na tobě.
Nech si vyfotit své nahé tělo. Je to moc fajn zkušenost. Já osobně vyobrazení nahého těla považuji za oslavu jeho krásy. Myslím si, že nahé tělo je totiž nádherné a nahé ženské tělo (je jedno jaké) je přímo mistrovské dílo. Dodejte si odvahu a jděte do toho. Odhalte a objevte svou krásu.
Komentáře